Historie

DOUPĚ
Obec 6 km severně od Telče. Nejbližší železniční stanice Tek. Nadmořská výška 593 m. Pošta Telč, zdravotní a matriční obvod tamtéž, římskokatolická farnost Telč. Obec s českým obyvatelstvem.
V r. 1850 měla 155 obyvatel. Katastr obce měl v r. 1900 výměru 512 ha. V současné době má 33 domů a 112 obyvatel.

Poloha
Obec leží v údolí Třešťského potoka, který podle svojí polohy náleží k Třešťské pahorkatině. Velká část katastru obce však leží v severovýchodní části Řásenské vr­choviny, v Jihlavských vrších. Hlavní hřbet se zde rozpadá na dílčí úseky s rozdílnou orientací. Podstatnou část území severní části katastru zaujímá severojižní hřbet s nejvyšším místem Vyštěnec. Na jihu je hřbet úzký, na ostrohu býval i skalní útvar, který však byl začleněn do stavby hradu Roštejna. Strmé svahy hřbetu jsou pokryty balvany. Směrem k severu se hřbet rozšiřuje. Západně od hradu, v Roštejnské oboře,
se v uzávěru malého údolíčka vyvinul jedinečný útvar mrazového zvětrávání – tzv. nivační výklenek
či kotel. Vznik těchto tvarů je spojován s existencí sněžníků, tj. míst s dlouhodobě ležícím sněhem
– firnem, který působí na své okolí podobně jako led a podporuje účinky mrazového zvětrávání. Typický je podkovovitý amfi­teátr strmých svahů kolem plochého dna, pokrytého nesouvisle velkými balvany. Jižní hranici katastru tvoří Třešťský potok s několika rybníky (Drdák a Doupský rybník). (M. Hrádek)

Název obce
Jméno vzniklo z apelativa doupě, stč. dúpě, tedy ves ležící v místě připomínajícím doupě,
v uzavřeném dole. Názvy obce v pramenech: 1678 a 1718 Doupie, 1720 Daupe, 1751 Daupie, 1846 Daupie, Daupě, 1872 Daupie, Doupě.

Obec Doupě | Pohled na část obce

Názvy tratí podle indikační skicy
Bažantka, Na pustém, Na vršku, Při vobůrkách, Roštejnská obora, Žihavec.

Pečeť
Ves byla součástí rychty třeštické a používala v 18. století její pečeť.

Historický vývoj
Ves se poprvé připomíná r. 1580 v telčském urbáři. Na území obce je hrad Roštejn, založený podle svého jména (Rosenstein) pány z Hradce po r. 1339, kdy získali od krále telčské zboží. R. 1353 byl tu purkrabím Martin z Mutic. R. 1368 náležel hrad k Telči a v letech 1387 až 1392 zde byl purkrabím Hojek z Ustrašína. R. 1400 držel Roštejn Jan ml. z Hradce. Později byl hrad Roštejn za blíže neznámých okolností od Telče odprodán a r. 1536 jeho majitelé Jan, Václav, Bohuslav, Hynek
a Jindřich Feyrarové z Malíkova prodali hrad za 1000 kop č. Volfovi st. Krajířovi z Krajku.
Od Vol fa st. se hrad dostal opět r. 1536 k Telči a za Zachariáše z Hradce prošel po r. 1570 významnou přestavbou a stal se letním sídlem Zachariáše. U hradu byla zřízena velká obora poničená za švéd­ského obléhání, později obnovená a zrušená r. 1902. Ves Doupě byla od 16. stol. součástítelčského panství až do r. 1849.

Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo v Doupi 9 usedlostí a všechny zůstaly za války osazeny. Ve vsi byli 2 pololáníci a 7 čtvrtláníků.

Podle Tereziánského katastru moravského bylo na rustikálu v Doupi 203 měř. orné půdy, 0,4 měř. zahrad, 9,2 měř. pustin. Z luk bylo ročně 14 fůr sena a z rybníků 3 kopy štik. Ve vsi bylo
7 čtvrtláníků, kteří robotovali s 1 volem 3 dny a 2 chalupníci s 1 pěším 1 den v týdnu.

Podle vceňovacího operátu žilo r. 1843 v Doupi 148 obyvatel, z toho 72 mužů a 76 žen
ve 20 domech a 33 domácnostech. Z nich se živilo 8 země­dělstvím,4 živnostmi a 1 obojím, vedle
20 nádeníků. Ve vsi bylo 5 pololáníků se 30 až 40 jitry půdy, 5 čtvrtláníků se 20 až 30 jitry
a 12 domkářů bez půdy. Chovalo se zde 20 volů a 32 krav. Průměrný stav dobyta u větších usedlostí byl 4 voli, 3 krávy, 2 kusy mladého dobytka, 3 ovce a 2 vepři. Desátky byly odváděny panství Telč
a faře tamtéž. Z Doupě se jezdilo na týdenní úterní trhy do Telče. Byl zde 1 dům pojištěný proti ohni. Z uvedených živností zde bylI mlynář, 3 krejčí a 1 kovář.

Správní začlenění obce od r.1850
Do r. 1849 bylo Doupě součástí panství Telč v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 podléhalo politické pravo­moci Podkrajského úřadu v Dačicích a v soudní správě Okresnímu soudu v Telči.
Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí bylo v letech 1855 až 1868 podřízeno Okresnímu úřadu v Telči. Když byly r. 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátilc se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od r. 1919 okresní správy politické a od r. 1928 okresního úřadu tamtéž a v soudnictví pod Okresní soud v Telči.
Po osvobození v květnu 1945 náleželo pod Okresní národní výbor v Dačicích a po územní reorganizaci od r. 1949 pod správní okres Třešť a nově vzniklý Jihlavský kraj. Při další územní reorganizaci v polovině r. 1960 se stalo součástí správního okresu Jihlava v Jihomoravském kraji
až do zrušení Okresního úřadu v Jihlavě koncem r. 2002. V r. 1980 bylo Doupě připojeno k městu Telči. Od r. 2003 spadá jako samostatná obec pod pověřený Městský úřad v Telči v samosprávném kraji Vysočina. V soudnictví náležela obec do poloviny r. 1960 pod Okresní soud v Třešti, poté
pod Okresní soud v Jihlavě.

Statistika počtu domů a obyvatel
V r.1880 měla obec30 domů a 163 obyvatel,r.1900 31 domů a 191 obyvatel,r. 1921 38 domů
a 209 obyvatel, r. 193042 domů a 270 obyvatel, r. 1947 47 domů a 178 obyvatel.
r. 1950 45 domů a 165 obyvatel, r. 1970 34 domů a 148 obyvatel, r. 1982 30 domů a 107 obyvatel.

Doupě | Hrad Roštejn

Vývoj obce do konce 20. století
Ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila ze­mědělstvím.
V r. 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 497 ha. Živnosti r. 1911: 1 hostinský, 1 kameník
a 1 obchodník se smíš. zbožím.

R; 1924: lesní revír velkostatku Telč Podstatských – Lichtenštejnů, zpracování kamene,
tírna lnu a hospodářství fy F. Foit, živnosti: 1 hostinský, 1 obchodník se smÍŠ. zbožím, 1 obuvník,
1 švadlena, 7 hosp. rolníků.

Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno r. 1931.

JZD vzniklo r. 1949, r. 1962 bylo sloučeno do JZD Roštýn Třeštice a to r. 1976 do JZD Roštýn Hodice.

Nyní převládající zaměstnání: stavebnictví.

Po r. 1945 postaveno: kulturní dům, kravín, haly na zprac. kamene, 4 obytné domy

Spolky
V obci působily: Nár. jednota pro jz Moravu (1887), Dobrovolný hasičský spolek (1887), Katolický zemědělský spolek (1922), Domovina (1924). Nyní: Sbor dobrovol­ných hasičů

Škola
R. 1788 zde byla zřízena náboženským fondem škola, k níž byly přiškoleny Řídelov, Studnice, Třeštice a Vanůvek. Původně se učilo v soukromém domě, r. 1805 byla posta­vena škola, r.1882 přestavěna a rozšířena na dvoutřídní nákladem 16000 K. V 70. letech 20. stol. byla škola zrušena
a žactvo převedeno do Telče a Třeště.

Památky a pamětihodnosti obce
Na katastru obce hrad Roštejn, obnovovaný po požáru r. 1915 od poloviny 50. let 20. stol., nyní součást Muzea Vysočiny v Jihlavě. V obci dva kříže a boží muka.
Pozemkové knihy od r.1578vMZA Brno,matrikyodr.1635 tamtéž a urbář zr. 1577 v SOA Třeboň.
V roce 1992 se obec osamostatněla od města Telče.

Po roce 1992 obec uskutečnila tyto akce:
– ve spolupráci se správou silnic Jihlava
• oprava propustě pod silnicí u přeštického mostu
• rozšíření silnice pří vyjíždění z obce směrem k Třeštici
• rozšíření silnice proti splavům
• rozšíření zatáčky u božích muk směrem k Vanůvku

– ve spolupráci s povodím Moravy
• pročištění potoka v zastavěné části obce
• pročištění potoka od obce k přeštickému rybníku provedla obec sama

– ve spolupráci s rybářstvím Telč
• oprava splavu
• navýšení a oprava hráze Doupského rybníka

Dále obec uskutečnila tyto akce:
• obnova a vyčistění rybníku Barák Dolní
• likvidace a rekultivace skládky odpadních kalů v lokalitě Barák Horní, kterou zde zanechal kamenoprůmysl
• vybudování kanalizace v délce 200m
• rekonstrukce veřejného osvětlení
• oprava Božích muk
• oprava Hasičské zbrojnice
• oprava zvoničky a křížku na návsi
• zbourání části Vánoviště a rozšíření silnice
• zatrubnění části náhonu pod školou + chodník a taras s osvětlením
• nový asfaltový povrch směrem k Roštejn v úseku – autobusová čekárna > hájovna v délce 1200m
• nové nátěry fasád na budově úřadu a kulturního domu
• listopad 2006 zahájena stavba vodovodu

Obec Doupě vstoupila do obnoveného lesního družstva Borovná, které bylo založeno r.1931

V r. 2002 byl ukončen provoz kamenoprůmyslu KAVEX – Mrákotín